z 157 stránek
Titul
1
2
3
4
Předmluva
5
6
7
8
9
10
Hus a Jeroným
11
Francie a husitské války
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
Jednání husitů s bas. koncilem
37
38
39
40
41
42
43
44
45
Nové příspěvky (1420-1431)
46
47
48
49
50
51
52
Doklady
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142
143
144
145
146
147
148
149
150
151
152
Chronologický pořad dokladů
153
154
155
156
Obsah
157
Název:
Francouzská hussitica. Řada I, Akta a listy z let 1383-1435
Autor:
Neumann, Augustin Alois
Rok vydání:
1923
Místo vydání:
Olomouc
Česká národní bibliografie:
Počet stran celkem:
157
Počet stran předmluvy plus obsahu:
157
Obsah:
- 1: Titul
- 5: Předmluva
- 11: Hus a Jeroným
- 12: Francie a husitské války
- 37: Jednání husitů s bas. koncilem
- 46: Nové příspěvky (1420-1431)
- 53: Doklady
- 153: Chronologický pořad dokladů
- 157: Obsah
Strana 34
Nakonec ještě sobě všimneme poměru Francie k poslední křížové
výpravě proti husitům. Julian Cesarini začal vyjednávati v první
polovici května 1431 s Filipem Dobrým stran odeslání pomoci do
Čech. Vévoda burgundský vyslovil ochotu tak učiniti, ale neopo-
menul při tom podotknouti, že se o nové výpravě dovídá velmi
pozdě. Kdyby mu to bývalo dříve oznámeno, pak by býval ode-
slal daleko větší vojsko do Čech.1 Ve skutečnosti se však jednalo
o jinou věc: o nepřátelství mezi Rakousy a Burgundskem a zá-
pletky Filipovy se sousedy lutišskými. Legát se nabídl zprostřed-
kovati mezi Burgundskem a Luttichem a skutečně, koncem června
byl již skoro jist úspěchem.2 Ale počátkem července všechny na-
děje se rozplynuly o odpor vévody burgundského při jednání
vzniklý a legát vůbec pochyboval, že by k nějaké výpravě mohlo
dojíti. Tak se stalo, že Burgundsko nepřímo přispělo k porážce
křižáků u Domažlic.
Jestli Filip Dobrý nemohl se súčastniti výpravy k vůli nesnázím
ve své zahraniční politice, pak neopomenul doma stíhati přivržence
husitství. Na podzim (9. listopadu) 1431 jmenoval převora domi-
nikánů v Kolíně nad Rýnem Jindřicha Kalteisena inkvisitorem pro
diecési Cambrai a Luttich.3 O tomto řeholníkovi jest známo, že byl
před tím inkvisitorem v Kolíně, kde roku 1429 sepsal obšírný
traktát proti husitům. Chápeme proto, proč právě jeho volil vévoda
burgundský pro kraje husitskou propagandou ohrožené. Přicházíme
takto k věci velmi důležité: k národnostnímu momentu při sektář-
ské agitaci.
Vynikající znalci středověkých heresí, Haupt4 a Goll5 kladou
jednomyslně důraz na zprostředkovací úlohu německého valden-
ství mezi Čechami a Francií, a domnívají se, že jí byli pověřeni
Valdenští v německo-románském území švýcarském. O správnosti
této domněnky nelze pochybovati, ale třeba k ní dodati, že byly
obou zemí důležitý. Jest to položka v účtech města Cambrai z roku 1429
nebo 1430: „A un messagier de l'empereur, lequel apporte lettres à mes dits
seigneurs touchant le fait des incredules d'entoure Peraghe, XXX. s., VI. d.“
(Inventář měst. archivu v Cambrai, str. 94, Rkp. CC, 54, fol. 52.) Víme, že
Cambrai bylo jedním z prvních měst francouzských, kde působil Mikuláš
Serrurier. Lze mysleti, že by se císař býval obrátil přímo na město se žá-
dostí o pomoc proti husitům, když to spadalo do pravomoci Filipa Dobrého?
Škoda, že městský archiv v Cambrai jinak ničeho nemá, co by s naší otáz-
kou souviselo!
1 MC. I. 85.
2 U. m.
3 Frédéricq, I. 323.
4 Waldensertum und Inquisition, 110.
5 Chelčický a Jednota, 299.
34