z 117 stránek
Titul
1
2
3
4
Úvod
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
Kanovník vyšehradský
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
Mnich sázavský
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
Obsah
107
Obrazová příloha
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
- s. 55: … dipl. I. č. 115) si zasloužil jako dobrodinec kláštera v Hradišti u Olomouce a nového katedrálního kostela sv. Václava v Olomouci, vysvěceného r.…
- s. 91: … přítomen s knížetem Vratislavem r. 1078 při posvěcení kláštera v Hradišti u Olomouce. po opatu Jimramovi: kdy J. zemřel a Božetěch po něm…
Název:
První pokračovatelé Kosmovi
Autor:
Hrdina, Karel
Rok vydání:
1950
Místo vydání:
Praha
Česká národní bibliografie:
Počet stran celkem:
117
Počet stran předmluvy plus obsahu:
117
Obsah:
- 1: Titul
- 5: Úvod
- 15: Kanovník vyšehradský
- 61: Mnich sázavský
- 107: Obsah
- 108: Obrazová příloha
Strana 91
POZNÁMKY
Prokop: je to jméno řecké (byzantské), znamenající „hotový k boji,
rázný“, u nás tehdy neobvyklé. Světec ho nabyl, když byl poslán do
některého kláštera východní církve, kde též poznal bohoslužbu slo-
vanskou.
Chotouň: na východ od Čes. Brodu.
Břetislav: podle Pulkavy založil klášter Břetislav I. r. 1032, tedy ještě
jako správce moravský. Zakládací listina zachována není, jména
Milobuzy, Zakolnica, Strnovník nejsou nikde jinde dosvědčena a nelze
polohu jich určit.
Skramník: leží na sever od Chotouně. Lesy ve vytčených mezích
náležely knížeti, nikoli však obdělaná půda; proto Břetislav v darovací
listině po výkupu pozemků od příslušných dědiců upravil právní stav.
25. března pohřben: přípisek k r. 1053 v kronice Kosmově a starší
legendy kladou — asi správněji — k řečenému dni smrt Prokopovu.
odebral se pryč do země uherské: stalo se to r. 1055 n. 1056; místo exilu
není známo, nejspíše by to mohl být klášter vyšehradský nad Dunajem
nedaleko Vácova.
opat Vít: byl přítomen s knížetem Vratislavem r. 1078 při posvěcení
kláštera v Hradišti u Olomouce.
po opatu Jimramovi: kdy J. zemřel a Božetěch po něm nastoupil, nelze
přesně zjistit: buď r. 1085, kdy se stal Vratislav králem, nebo nějakou
dobu předtím.
Božetěch: Mnich sázavský jest jediným pramenem našich vědomostí
o tomto opatovi, z jeho umělecké činnosti výtvarné nic se nezachovalo.
V poslední době prof. R. Urbánek v svém výše cit. díle (viz zvl.
str. I 146 n.) přičítá mu autorství spisů Privilegium Moraviensis
ecclesie a Epilogus (t. j. krátké dějiny) eiusdem terre atque Boemie,
známých jen titulem z Kosmovy kroniky, a též ludmilské legendy
Diffundente sole a staroslověnského prologu ludmilského.
po vyhnání opata: asi koncem r. 1096.
91