z 117 stránek
Titul
1
2
3
4
Úvod
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
Kanovník vyšehradský
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
Mnich sázavský
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
Obsah
107
Obrazová příloha
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
- s. 55: … dipl. I. č. 115) si zasloužil jako dobrodinec kláštera v Hradišti u Olomouce a nového katedrálního kostela sv. Václava v Olomouci, vysvěceného r.…
- s. 91: … přítomen s knížetem Vratislavem r. 1078 při posvěcení kláštera v Hradišti u Olomouce. po opatu Jimramovi: kdy J. zemřel a Božetěch po něm…
Název:
První pokračovatelé Kosmovi
Autor:
Hrdina, Karel
Rok vydání:
1950
Místo vydání:
Praha
Česká národní bibliografie:
Počet stran celkem:
117
Počet stran předmluvy plus obsahu:
117
Obsah:
- 1: Titul
- 5: Úvod
- 15: Kanovník vyšehradský
- 61: Mnich sázavský
- 107: Obsah
- 108: Obrazová příloha
Strana 55
svícnem ze zlata a stříbra jsem vzhled kostela ozdobil, oltáře pokrýv-
kami a kříži zlatými i stříbrnými okrášlil a sakristii rozmanitými
knihami obohatil.“ (Viz přílohu.)
Václav: nejspíše syn knížete Svatopluka, narozený asi r. 1107, jenž byl
pokřtěn po svém kmotru králi Jindřichovi jeho jménem, jež se však
neujalo. Úděl v Olomoucku dostal r. 1126. Chvály mnicha sázavského
a biskupa Zdíka (Friedrich, Codex dipl. I. č. 115) si zasloužil jako
dobrodinec kláštera v Hradišti u Olomouce a nového katedrálního
kostela sv. Václava v Olomouci, vysvěceného r. 1131.
králi Štěpánovi proti Řekům: Štěpánovi II. (1114—1131) proti byzant-
skému císaři Janu Komnenovi.
1130
pobořil dvacatero opevnění: šlo asi o tvrze, které náležely přívržencům
vzdorokrále Konráda.
král ninivetský: podle Proroctví Jonáše proroka (3, 6) káli se obyvatelé
Ninive z hříchů a jejich král složil se sebe oděv svůj a přioděl se žíní.
mého bratra Břetislava . . . též Svatopluka: Soběslav přičítá spiknutí
potomkům nebo dědicům Vršovců. Svatopluk byl úkladně zavražděn
r. 1109 vrahem, jejž najal Vršovec Jan, syn Cestův (Kosmas III 27),
a Břetislava smrtelně zranil r. 1100 Lorek prý z návodu Božeje a Mu-
tiny; hrady Žatec a Litoměřice, jež biskup Menhart prý sliboval
Miroslavovi, měli právě tito Vršovci roku 1101 v své správě (Kos-
mas III 13, 14).
jednomu lékaři: slul podle letopisů Hradištsko-Opatovických Albrecht.
do vazby královského vladaře: správce dvora knížecího. Kaplan Božík
byl dán do vězení, aby nad ním vykonal soud biskup Menhart, až se
vrátí z Jerusalema.
1131
sněmu v Lutychu: po smrti papeže Honoria II. (13. února 1130) zvolen
byl v noci téhož dne podloudným způsobem kandidát rodu Frangipanů
Gregorius Papareschi papežem a dal si jméno Inocenc II.; druhého dne
prohlásila většina sboru za papeže Petra z rodu Pierleonů (Petrus
Leonis), jenž vládl v Římě až do své smrti (r. 1138) jako Anaklet II.
Inocenc si však získal podporu vládců západoevropských a Lothar poslal
Ekberta, biskupa münsterského, do Říma, aby ohlásil jeho příchod.
Ale s věci sešlo, ostatně Ekbert zemřel v lednu 1132.
55