pak kdesi ve vyhnanství a r. 1142 se účastnil s bratrem Spytihněvem odboje proti Vladislavu II. 1142 Herbirka: vlastně Gerberga (u Kosmy Helbirk), sestra markraběte rakouského Leopolda III., vdala se r. 1100 za knížete Bořivoje II.; po jeho smrti vstoupila do kláštera v Göttweihu (Chotěvicích, v Dol. Rakousích) a tam i zemřela. 1143 legát otce apoštolského: kardinál Guido; zavítav r. 1143 nejprve na Moravu, sňal s věřících diecése klatbu, kterou je stihl biskup Zdík pro nepřátelské chování a neposlušnost údělných knížat Oty, Vratislava a Konráda vůči sobě; smířil je pak s knížetem Vladislavem II., jenž jim ponechal úděly. Potom se věnoval utužování kázně mezi ducho- venstvem, mimo jiné suspendoval i děkana kapituly pražské Petra; u opata sázavského Silvestra šlo snad o to, že jeho volba biskupem nebyla legální. Z Čech odešel začátkem r. 1144. 1147 opat Bernard: 1090—1153, cisterciácký mnich v Citeaux, od r. 1115 první opat kláštera v Clairvaux; za svatého prohlášen r. 1174. Byl duchovním původcem druhé výpravy křížové, zájem o ni šířit v čes- kých zemích svěřil biskupu Zdíkovi. pohan Sanguin: Inrád-uddin Zengí, kníže mosulský, jenž dobyl r. 1144 Edessy (v Mesopotamii), jež náležela ke království jerusa- lemskému. 1149 biskup Daniel: syn kanovníka pražského Magna, studoval v Paříži, od r. 1144 probošt kapituly pražské, od r. 1148 biskup pražský, výtečný diplomat ve službách Vladislava II. a císaře Fridricha, zejména při jeho akcích v Italii, při čemž mu byla výhodou jeho výborná znalost italštiny a latiny. Zemřel morem, vraceje se z Říma, 9. srpna 1167. 1150 Gertruda, kněžna česká: dcera Leopolda III. Rakouského, paní velmi zbožná; byla zakladatelkou kláštera premonstrátek v Doksanech. 93